Disperzní lepidlo - klasika v dílně
Už používáte disperzní lepidla?
Disperzní lepidla jsou klasikou každodenních pracovních aktivit v dílně. Ale i pro ně platí, že jsou věci, na které je třeba pamatovat. Věděli jste, že kontakt se železem může způsobit modré zabarvení dřeva? Nebo že otevřená doba lepidla závisí na okolní teplotě? Věčným tématem je také obsah formaldehydu ve výrobcích. V našem sortimentu proto vedeme i varianty bez obsahu formaldehydu.
Zobrazit všechna disperzní lepidla
Disperzní lepidlo je na bázi polyvinylacetátu jako pojidlo a proto se označuje také jako PVAC lepidlo. Termoplastická disperzní lepidla se používají k lepení měkkých i tvrdých dřev, k plošnému lepení HPL, k lepení spár na prknech, k lepení bloků, ale i korpusů a k montážnímu lepení.
Tato lepidla na dřeva na bázi vody vytvrzují fyzikálně při procesu sušení. Voda se vypařuje z lepených spojů a/nebo ji pojmou obrobky. Disperzní lepidla jsou v truhlářství zapotřebí pro nejrůznější použití, jako například k lepení masivních dřev, HPL ploch, bloků nebo pro montážní lepení. Dosahují přitom velice dobré odolnosti. Přidáním tvrdidla lze dodatečně zvýšit lepivost bílých lepidel. Firma OSTERMANN nabízí lepidla a tvrdidla od různých výrobců a pro nejrůznější obrobky a účely použití. Nyní máme naše disperzní lepidlo REDOCOL Kombicoll Super-N ve vylepšeném balení. Nový výtokový ventil usnadňuje práci a zjednodušuje manipulaci.
Skupina zatížení u lepidel na dřevo: D1 – D4
Jednou z nejdůležitějších klasifikací disperzních lepidel je jejich roztřídění do skupin zatížení podle DIN EN 204. Ty vypovídají cosi o vodovzdornosti lepidla a poskytují závěr, od kdy by se mělo případně sáhnout po jiném systému lepení (resp. PUR).
Interiérové dveře, nábytek a obklady
Zpracování hmoždinek, max. vlhkost dřeva 15 %
Nábytek pro bydlení a do kanceláře
Působení tekoucí nebo kondenzované vody a/nebo příležitostné vysoké vlhkosti vzduchu a nárůstu vlhkosti dřeva do 18 %.
Kuchyňský, koupelnový nábytek a schody
Interiér s častým krátkodobým působením tekoucí nebo kondenzované vody a/nebo příležitostné vysoké vlhkosti vzduchu.
Venkovní aplikace: okna, venkovní dveře a schody
Působení tekoucí nebo kondenzované vody a/nebo příležitostné vysoké vlhkosti vzduchu. Ve venkovním prostoru a vystavené povětrnostním podmínkám s přiměřenou povrchovou ochranou.
Proniklé lepidlo je častý pojem a nepříjemný průvodce – právě při dýhování. Ale jak zrovna tento fenomén odstranit, anebo přinejmenším minimalizovat?
Existuje několik různých možností. Pomoci může už jenom to, že se sníží lisovací tlak a nanese se silnější vrstva klihu. Důležité je přitom zejména množství naneseného klihu. To zpravidla dosahuje cca 90 až 100 g na m². U silně savých ploch to může být klidně i 120 g na m².
Jednoduchá zkouška prstem napomůže rychle se rozhodnout: pokud se dají prstem dělat stopy do plochy lepidla, je nános klihu příliš velký. Pokud i přes sebevětší opatrnost dojde k průniku lepidla, je třeba povrch okamžitě a důkladně vyčistit teplou vodou, hadříkem nebo kartáčem. Čím rychleji po lisování se to udělá, tím lépe to půjde.
Disperzní lepidla mají zpravidla hodnotu pH mezi 3 a 5. Proto je řadíme mezi kyselé, vodné roztoky. Kvůli kyselé hodnotě pH může při aplikaci bílých lepidel s určitými dřevinami (např. dub) dojít ke zabarvení dřeva.
Aby se tomuto zabarvení zabránilo, doporučujeme provést zkoušku lepení. Alternativou je použití pH neutrálních bílých lepidel. Tím se výrazně snižuje riziko zabarvení dřeva.
Čím větší viskozita, tím hustší (méně tekutá) je tekutina, čím nižší viskozita, tím je tekutina řidší (tekutější).
Vysoce viskózní – hustší – pomalu tekoucí – např. med
Málo viskózní – řidší – tekuté – např. voda
Lisovací čas je doba potřebná k dosažení potřebné pevnosti. Lisovací čas je ovlivněn typem lepidla a teplotou při zpracování:
- Tvrdá, pryskyřičná a olejnatá dřeva vyžadují například delší lisovací čas.
- Vyšší teploty při zpracování zkracují min. lisovací čas